Tato stránka poskytuje doplňující informace o VtE, které se jinam nehodily...
Většina lidí si bohužel nedovede představit, jak taková moderní větrná elektrárna vypadá v terénu.
Aby si každý mohl udělat představu o tom, jak vypadají současné moderní VtE v krajině a porovnat je s jinými známými objekty, vytvořil jsem stránku s několika vizualizacemi.
👉 Takže pro větrnou elektrárnu o výšce 200 m je realistická rychlost otáčení asi 6-12 ot./min, tedy jedna otáčka trvá 5-10 sekund. Z toho vyplývá že pro vítr o rychlost 10m/s (=36km/hod) bude rychlost na obvodu lopatky:
Přepočteno na rychlost v km/hod:
Takže shrnuto, lopatky turbíny se při rychlost větru 36km/hod budou otáčet na jejich koncích rychlostí 200-300 km/hod.
Obvodová rychlost vrtulí je závislá na jejich délce. U nově plánovaných VtE, kde se počítá s vrtulemi kolem 100 m dlouhými, by byla obvodová rychlost kolem 400 km / hod.
Pro větší názornost jsem si nechal vygenerovat graf rychlosti lopatek v závislosti na síle větru:
Z grafu je vidět, že pokud by např. foukal silný vítr o rychlosti 14m/s (=50km/hod), pak by rychlost lopatek mohla dosáhnout až 400km/hod.
Potom není divu, že lopatka dosahující takovéto rychlosti, se může snadno poškodit, viz. např. lopatka u VtE Karle u Svitav v srpnu 2025. Tam se navíc jednalo o relativně malou VtE vysokou 70m s vrtulemi dlouhými 30m, která zdaleka nebyla namáhána tak, jak by to bylo v případě VtE ve Velké Skrovnici.
K tomu se vyjádřil např. pan Zdeněk Smutný:
Na příkladu VtE plánovaných ve Velké Skrovnici si můžeme ukázat, co z hlediska stavebního znamená stavba jedné VtE o výkony 6MW.
Na základy takovéto stavby se počítá asi 1 600 - 1 800 m3 betonu.
Podívejme se, co by obnášela jen výstavba základny 1 600 m3, vynechámé ocelovou armaturu a zaměříme se jen na dovoz betonu.
K dovezení 1600 m³ betonu byste potřebovali přibližně 178 až 229 jízd běžných autodomíchávačů (tzv. mixů), v závislosti na jejich konkrétní kapacitě.
Pro standardní mixy (kapacita 7–8 m³) to znamená asi 200 až 229 jízd.
Základy větrné elektrárny se musí betonovat v jednom nepřetržitém cyklu, aby nevznikly pracovní spáry. Při takovém objemu musí na staveniště přijet nové auto s betonem v průměru každých 5 až 10 minut po dobu celého dne. Plně naložený čtyřnápravový domíchávač váží kolem 32–35 tun, což vyžaduje zpevněné příjezdové cesty až k samotnému tubusu elektrárny.
U spousty míst s plánovanou výstavbou VtE by se jednalo o extrémní nápor na místní komunikace. Cesta často vede kopcovitým a členitým terénem s užšími silnicemi nižších tříd.
U úzkých průjezdů obcí, by se domíchávače pravděpodobně nevyhnuly protijedoucím vozidlům bez nutnosti čekání v určených výhybnách.
Časový tlak: Betonáž základů musí být kontinuální. To znamená, že během cca 15–20 hodin by muselo obcemi projet každých 5 minut jedno těžké vozidlo. Proto by byla pro jakýkoliv další postup klíčová nová dopravní studie, která by řešila, zda silnice III. třídy takový nápor bez poškození vůbec zvládnou.
Protože se jedná o obrovské množství potřebného betonu, pro kontinuální betonáž základů větrné elektrárny by pravděpodobně byla nutná koordinace mezi více betonárnami najednou, aby byl zajištěn stálý přísun aut.
V našich podmínkách cesta od betonárek ke staveništi zahrnuje úseky s prudkým stoupáním a úzkými průjezdy Aby se u větrné elektrárny "netočilo" jen 180 až 200 aut, ale aby betonáž probíhala plynule, musela by v jeden okamžik vyjíždět auta z alespoň dvou betonáren současně.
Pro ilustraci - kdyby investor nakonec prosadil výstavbu VtE ve Velké Skrovnici, představovaly by náklady na vybetonování základů pro jeden stožár zhruba 6 milionů Kč. V této ceně není započítána následná oprava stávajících komunikací ani vybudování zpevněných přístupových cest.
Kvůli stabilitě základny se často ještě do země "zatloukají" betonové piloty o hloubce 30-70m. To potom může kromě jiného znamenat narušení spodních vod a vyschnutí pramenů.
Pro představu se podívejme na rozměry takovéto elektrárny:
Jak se uvádí v článku Jsou větrné elektrárny obecným ohrožením?[1], plastové vrtule při otáčení uvolňují do ovzduší mikročástice obsahující škodlivé látky (per- a polyfluorované alkylové látky) a BPA (bisfenol-A)
Následující seznam uvádí několika lokalit, kde už místní občané odmítli stavbu větrných elektráren.
Seznam se rozšiřuje, takže jsem ho přestal aktualizovat ...
Informace o firmách, které se snaží prosadit stavby VtE
je firma, která se ucházela o instalaci v Orlickém Podhůří - Říčkách
Podle informací přímo od jejich zástupců tato firma ještě VtE nestavěla a nemá tudíž s její stavbou žádné zkušenosti. A kdo někdy něco dělal poprvé, tak ví, že když je něco poprvé, tak se vždy vyskytnou nějaké problémy, které je třeba "vychytat".
Firma ve své prezentaci uvádí, že by chtěla energii vyrobenou pomocí VtE přeměnit na výrobu vodíku jako pohon do jejich nákladních automobilů. Neznamená to, že se v budoucnosti počítá i s výstavbou továrny na vodík v blízkosti VtE a případné čerpací vodíkové stanice pro nákladní automobily?
Tato firma chce instalovat 7 VtE na Rozsoše v katastru obce Horní Skrovnice.
Informace o této firmě je např. zde nebo zde: Jejich firmy dostaly pokuty a pak miliardovou zakázku
Zajímavé je sídlo této firmy:
V současnosti sídlí tato firma spolu s tisícemi dalších společností (momentálně tam má sídlo 3 746 firem) právě na adrese takového "schránkového domu", v ulici Rybná 716/24.
Mezi investory patří také majitel VtE v Žipotíně a jedné ze tří VtE v obci Karle u Svitav, pan Martin Hofman. Protože nechci mít problém se soudními spory na ochranu osobnosti, podnikatelské aktivity tohoto pána si může vygooglit každý sám.