Větrné elektrárny

O VtE obecně

Většina lidí si bohužel nedovede představit, jak taková moderní větrná elektrárna vypadá v terénu. Ukažme si to proto na příkladu Vte, které se mají stavět ve Velké Skrovnici:

Tyto VtE mají mít sloup vysoký 125 metrů a vrtule má mít 75 metrů, takže celková výška VtE je 200 metrů.

Výška VtE

Obrázek nejlépe ukazuje, jak by vypadala VtE o celkové výšce (včetně vrtule) 200 metrů v krajině.

Další vizualizace VtE jsou zde...

Rychlost otáčení listů vrtule VtE

Velké moderní větrné elektrárny se otáčejí pomalu, obvykle 5-15 otáček za minutu.
Menší turbíny (věž do 50 m, rotor 20-40 m) mívají rychlejší otáčky, často 20-60 ot./min.
Ovlivňuje to tzv. tip speed ratio (TSR), což je poměr rychlosti konce lopatky k rychlosti větru. Konec lopatky by měl být zhruba 6-8x rychlejší než vítr, ale nikdy ne příliš rychlý, aby se minimalizoval hluk a namáhání.

👉 Takže pro větrnou elektrárnu o výšce 200 m je realistická rychlost otáčení asi 6-12 ot./min, tedy jedna otáčka trvá 5-10 sekund. Z toho vyplývá že pro vítr o rychlost 10m/s (=36km/hod) bude rychlost na obvodu lopatky:

pro TSR = 6 → v = 60 m/s
pro TSR = 8 → v = 80 m/s

Přepočteno na rychlost v km/hod:

pro TSR = 6 → v = 216 km/hod
pro TSR = 8 → v = 288 km/hod

Takže shrnuto, lopatky turbíny se při rychlost větru 36km/hod budou otáčet na jejich koncích rychlostí 200-300 km/hod.

Pro větší názornost jsem si nechal vygenerovat graf rychlosti lopatek v závislosti na síle větru:

Z grafu je vidět, že pokud by např. foukal silný vítr o rychlosti 14m/s (=50km/hod), pak by rychlost lopatek mohla dosáhnout až 400km/hod.

Potom není divu, že lopatka dosahující takovéto rychlosti, se může snadno poškodit, viz. např. lopatka u VtE Karle u Svitav v srpnu 2025. Tam se navíc jednalo o relativně malou VtE vysokou 70m s vrtulemi dlouhými 30m, která zdaleka nebyla namáhána tak, jak by to bylo v případě VtE ve Velké Skrovnici.

K tomu se vyjádřil např. pan Zdeněk Smutný:

Čím větší výška a delší vrtule, tím větší namáhání gondoly, ložisek apod. Světové pojišťovny mají nyní hlavu v pejru, protože počet neopravidelných reklamací provozovatelů dosahují stovek a škody jdou do miliard. Životnost se tak v praxi ukazují na několik málo let a škody vzhledem k nemožnosti ekologické likvidace jsou nedozírné. V praxi se vrtule rozdrtí bagrem a prakticky nezničitelný odpad se zahrnuje na skládkách. O přínosu životnímu prostředí tak nelze vůbec mluvit.

Betonové základy pod VtE

Na příkladu VtE plánovaných ve Velké Skrovnici si můžeme ukázat, co z hlediska stavebního znamená stavba jedné VtE o výkony 6MW.

Na základy takovéto stavby se počítá asi 1 600 - 1 800 m³ betonu. Kvůli stabilitě základny se často ještě do země "zatloukají" betonové piloty o hloubce 30-70m. To potom může kromě jiného znamenat narušení spodních vod a vyschnutí pramenů.

Pro představu se podívejme na rozměry takovéto elektrárny:

Zpět na stránku o větrných elektrárnách